Řízení výroby
Úlohy řízení výroby slouží k podpoře pracovníků výroby při plnění výrobních úkolů. Poskytují manažerům přesné informace o aktuální výkonnosti výrobního systému, stavu zakázek a hodnotě rozpracované výroby.
Zadávání výrobních úkolů
V IS INmedias je podporováno více možností jak dát impuls k zahájení plnění nových výrobních úkolů z naplánovaného objemu výroby.
-
První možností je způsob založený na principu tlaku a předpokládá využívání denního plánu výdeje. Ze skladů se v plánovaných časech realizují výdeje do výroby vstupujících komponent a vydané zásoby jsou situovány na vychystávací stanoviště. Odsud si je zástupci výrobních dílen odebírají. Sklady realizovanými výdeji vytvářejí tlak na výrobní dílny, aby zahájily plnění výrobních úkolů.
-
Naproti tomu princip tahu je založen na využívání rozpisu denního plánu výrobních operací. Mistr nebo dělník si z této plánované fronty práce vyzvedne další výrobní operaci z řady a tím vyvolá požadavky na výdeje ze skladů. V tomto případě výrobní dílny uvolňováním operací vytahují ze skladů komponenty, aby mohly zahájit plnění výrobních úkolů.
-
Jinou možností je využití principu tzv. „dílenských skladů“. Každá výrobní dílna má přiděleny dva virtuální sklady (nejsou fyzické, existují jen jako nástroj řízení). Jde o vstupní IN sklad a výstupní OUT sklad. Do IN skladu výrobní dílny jsou převáděny výdeje materiálů ze skladů MTZ a polotovary z meziskladu nebo polotovary dokončené v předchozí fázi výroby. Od okamžiku, kdy existuje odpovídající zásoba v IN skladu, je možno zahájit plnění nového výrobního příkazu, neboť je pokryt vstupy. Dokončená výroba polotovaru je odvedením poslední operace převedena na OUT sklad té dílny, která výrobu realizovala. Přitom jsou v průběhu odvádění výrobních operací spotřebovány všechny související komponenty z IN skladu. Z OUT skladu je vzniklá zásoba hotového polotovaru automaticky převedena do IN skladu další výrobní dílny. Do materiálového toku lze zařadit výrobní mezisklad, respektive u finální fáze sklad hotových výrobků.
Ve všech případech doprovází zadávání i tisk průvodky výrobního příkazu. Průvodka jako klíčové výrobní oběživo obsahuje čárové kódy pro zajištění vyhodnocení zpětných vazeb a stává se neoddělitelnou součástí startu nového výrobního příkazu nebo vydání nové dopravní dávky.
Odvádění výroby
V závislosti na četnosti, tj. na potřebě odvádět každou výrobní operaci nebo pouze dokončené díly, dále v závislosti na hardware, tj. především na preferenci použití stacionárního nebo mobilního snímače čárových kódů a konečně v závislosti na osobě, která bude výrobu odepisovat, zda výrobní dělníci nebo souhrnně mistr, jsou dodávána řešení zpětné vazby pro odvádění výroby.
Odváděním vznikají přehledy o skutečné době trvání, nákladech, výkonech jednotlivých pracovníků, o změně stavu rozpracovanosti zakázky. Na tento proces může být napojeno i automatické provádění výdejů ze skladů nebo také uskutečňování automatických příjmů polotovarů a finálních výrobků na příslušné sklady propojené s poslední odváděnou operací. Stavy plnění zakázky s různou mírou podrobnosti jsou k dispozici v grafické podobě. Existují přehledy s vyjádřením procentuálního plnění zakázek používané v globálních manažerských náhledech, ve střední úrovni podrobnosti to jsou (ne)splněné výrobní příkazy a nakonec nejpodrobnějšími jsou detailní (ne)splněné výrobní operace v dispečerské úrovni náhledu.
S odváděním výrobních operací je spojena i evidence jakosti. V případě potřeby vykazovat neshodná množství jsou k dispozici uživatelsky definovatelné kategorie neshod. Mimo účelu interní statistiky vyhodnocovaných zmetků, mohou úlohy řízení výroby na získané informace zareagovat automaticky. Například tím, že podle povahy neshod (opravitelné, totální) vygenerují nové výrobní příkazy na zajištění opravy nebo na novou výrobní dávku eliminující totální zmetky.
Nedokončená výroba, oceňování
V IS INmedias lze používat několik modelů pro oceňování nedokončené výroby. Příkladem jednoduchého modelu je sumární hodnota zásob výrobních meziskladů, která vyjadřuje velikost rozpracované výroby za všechny zakázky celkem. Rozhodnutí se pro ten který model je individuální záležitostí a záleží mimo jiné i na posouzení následujících faktorů:
-
okamžik změny stavu nedokončené výroby; zda nastává již v případě dílčí rozpracovanosti výrobního příkazu (provedení výdeje materiálu a splnění každé jednotlivé výrobní operace) nebo až v okamžiku dokončení polotovaru,
-
způsob vyjádření hodnoty nedokončené výroby; zda bude vyjadřována v plánovaných nebo ve skutečných nákladech,
-
způsob analytického členění hodnoty nedokončené výroby; zda má korespodnovat např. se složkami kalkulačního vzorce.
Výpočet, který ocení nedokončenou výrobu, lze zajistit tak, aby byla každý den známa aktuální hodnota, respektive změna stavu oproti minulému období.