Plánování výroby

Úlohy plánování výroby mají v IS INmedias za úkol udržovat aktuální objem plánované výroby, bilancovat a rezervovat zdroje a v případě zjištěného nedostatku zásob vytvořit požadavky na nákup materiálu, popřípadě na výrobu polotovarů. Výstupem plánovacích metod jsou především operativní plány nákupu a operativní plány výroby.

Plánovací metodika se volí v závislosti na prioritách zákazníka a charakteru výroby. Ať je nakonec použita metoda jakákoliv, vždy jsou plánovacími algoritmy čerpána data z technické dokumentace. V datech musí existovat výrobní technologie popsané prostřednictvím sledu operací technologického postupu a struktura výrobku či služby  sestavená do vazeb kusovníku.

 

Aktualizace plánovaného objemu výroby

Odlišným charakterům výroby zákazníků je parametricky přizpůsobována i tvorba plánovaného objemu výroby.  Z tohoto pohledu existují dvě hlavní cesty tvorby plánu. Jinak bude plán sestavovat firma vyrábějící v sériích vlastní výrobky na základě opakovaných objednávek (cesta A) a jinak společnosti, které realizují kusovou neopakovatelnou výrobu v rámci projektů s dlouhou průběžnou dobou výrobu, nebo poskytují služby výrobní povahy (cesta B).

A. Plánovaný objem výroby vzniká z požadavků obchodních případů, z obchodních zakázek, které nelze uspokojit volnou skladovou zásobou. Z nich jsou zakládány výrobní zakázky, jejichž položky jsou tvořeny požadovaným množstvím finálních výrobků. V případě stejných výrobků a požadovaných lhůt dodání, lze uplatnit kumulaci výrobků pro získání ekonomicky výhodnější výrobní dávky.

IS INmedias podporuje i specifickou cestu tvorby plánu. Tou je princip „výroba polotovarů na sklad a montáž finálních výrobků na zakázku“. Vznikají dva plánované objemy výroby sestavované podle jiných metodik. Jeden je vytvářen pro montážní střediska a je adresný, protože je podložen objednávkou zákazníka. Druhý je neadresný, protože je vyvolán poklesem zásoby polotovaru v meziskladu pod signální mez.

B. Plánovaný objem výroby vzniká z požadavků obchodních případů, které vždy vyžadují tvorbu nové technické dokumentace. Plány jsou vydávány formou výrobních zakázek podle složitosti najednou nebo po částech na základě průběžného doplňování kusovníkových struktur a technologických postupů.

Ve všech případech je podoba plánovaného objemu dokončena získáním detailního obsahu. Přitom se rozpadnou položky výrobní zakázky, v souladu s nárokovaným množstvím jejich výrobků, podle aktuální (platné) technické dokumentace udržované v kmenových datech TPV. Prostřednictvím údajů z technologických postupů a kusovníků je každá zakázka dekomponována na menší vyráběné celky, vznikají výrobní příkazy. Z výrobních příkazů je získán kompletní přehled výrobních operací, nakupovaných komponent a výrobních pomůcek potřebných k realizaci dané zakázky. Nad získanými podrobnými požadavky plánů se provádí bilance materiálová a kapacitní.

 

Bilance a plánovací metody

Pro stanovení plánovaných termínů zahájení a ukončení výroby lze použít tzv. nelimitovanou nebo limitovanou bilanci kapacit. Výpočet může probíhat na základě volby dvěma směry: „odpředu“, kdy podle zvoleného data zahájení zakázky systém stanoví její plánované ukončení, nebo „odzadu“, kdy podle požadovaného termínu ukončení je dopočítán termín zahájení zakázky. Samozřejmostí jsou získané plánované termíny zahájení/ukončení jednotlivých výrobních operací a požadované termíny vstupu komponent do výrobního procesu.

V případě nelimitované bilance algoritmus čerpá z firemního kalendáře pro definované zdroje pouze informace o pracovních dnech, směnnosti a na jejich základě stanoví optimální (nejkratší možnou) průběžnou dobu výroby. Situace, kdy požadovaná kapacita překročí disponibilní, jsou povoleny. Z grafického vyjádření čerpání kapacit zdrojů je patrné jejich využití, tedy i případný přesah kapacit. U limitované bilance je navíc posuzována zbývající volná kapacita a podle použité plánovací metody (MRP II, TOC) je nedostatek kapacit zdroje důvodem k prodloužení průběžné doby výroby. Dalším důvodem k prodloužení průběžné doby výroby, respektive k posunutí termínu zahájení výroby, může být zjištěný nedostatek zásoby nakupované nebo vyráběné komponenty  (metoda MRP).

Odchylky v plánech. IS INmedias dovoluje korigovat později zjištěné disproporce v plánech výroby prostřednictvím odchylek prováděných nad daty plánů výroby. Odchylkou je zařazení neplánované kooperace z titulu nedostatku vlastních kapacit nebo zvolení alternativního materiálu v případě nedostatečné zásoby materiálu předepsaného v dokumentaci.

 

Výstupy z plánů výroby

Mezi praktické příklady výstupů z úloh plánování výroby v IS INmedias lze uvést:

  • elektronické žádanky na nákup materiálu, které dále zpracovávají úlohy nákupu do podoby nákupních objednávek,
  • blokace materiálů a polotovarů,
  • denní plány výdeje, sestavované pro zajištění výdejů ze skladů MTZ a výrobních meziskladů (případně za delší časový interval),
  • denní plány pro zahájení výrobních operací, fronty práce pro mistry a dělníky (případně za delší časový interval),
  • grafické přehledy porovnávající plánovaného využití zdrojů,
  • Ganttovy diagramy, které za pomoci časových úseček přehledně znázorňují začátky a konce plánovaných výrobních úkolů,
  • Průvodka výrobního příkazu“, jde o výrobní oběživo, jsou na něm kompletní informace o dílčím výrobním úkolu: potřebné komponenty, pomůcky a výrobní operace s čárovými kódy.